4. část

14. července 2011 v 12:00 | Penelope O'Connel |  Jediné pravidlo
Tak a další pokráčko tu je... :) Doufám, že si užíváte prázdniny a že nemyslíte, že to je tak hrozný propadák... :S




Postavy: Elizabeth Moorová, André Grammur
Žánr: Romantika, komedie
Přístupnost: přístupné
Moje spokojenost: 60% (dokonce ;-) )

* * *

Příští den začala nejen moje práce na postě společnice, ale také školní docházka. To už jsem nestíhala absolutně nic. Ráno jsem se probouzela ve spěchu a unavená v sirotčinci, pak jela do školy, kde jsem byla až do odpoledne a i když mi to už přišlo nadmíru zbytečné, jsem jela na těch pár hodin do té obrovské vily. Byla jsem permanentně nevyspalá a naštvaná, a jediné pozitivní světlo v tomto uspěchaném koloběhu byl pan Grammur, se kterým jsem teď musela trávit, čím dál méně času.

To už však začínalo štvát i jeho. Vadilo mu, že jsem pořád ztrápená a tak se rozhodl napsat paní Kethleyové dopis ve kterém ji žádal, abych se mohla na rok přestěhovat k němu. Mirandě velmi dlouho trvalo, než souhlasila. Já jsem za ten jeho šlechetný čin, že se na rok zbavím sirotčince, byla opravdu vděčná. V tom okamžiku, když jsem se Stephenem jela do jeho sídla, jsem si uvědomila jednu věc.

Už uplynul měsíc od doby, co jsem Andrého poznala. Zatím se nekonaly žádné oslavy, ale on mě zasvěcoval do společenského života, který jsem doposud neznala. Něco se však od té doby změnilo - můj přístup k němu. Před tím jsem si uchovávala odstup a respektovala skoro neznámého muže. Teď jsem ho však začala poznávat z jiného úhlu, dívala se mu do duše a to mě okouzlilo. Z jen pohledného boháče, jsem poznala charismatického, sympatického muže, který měl také velký majetek a velmi elegantní vzhled. Cítila jsem hned k němu něco jiného. Sympatie? Lásku? Ať už to bylo cokoliv, věděla jsem, že tohle ke mně cítit nemůže. Nesmí… Porušila jsem jediné pravidlo, a proto musí být moje pocity ukryty.

Dojeli jsme na místo a já vystoupila i s mým malým kufříčkem, kde se ukrývaly jen dvoje náhradní otrhané šaty.

"Vítej, můj přechodný domove!" zašeptala jsem a vydala se vstříc obrovskému vchodu. Mohla jsem si zde dělat, co jsem jen chtěla, ale nic mě pořádně nebavilo. Ten dům mně připadal jako velká klec pro moje emoce, pořád nosit tu chladnou masku. Všimla jsem si, že barvy okolního světa vybledly více, než kdy dřív. Bez něj byl můj život zbytečný… Ale když jsem byla s ním a nemohla se ho dotknout, říct mu pravdu, tak to dělalo ze života nekonečné utrpení. Dělala jsem vše, abych ho vypudila ze své hlavy, ale nic neúčinkovalo…

Pomalu se už stmívalo a studená mlha pokryla rozlehlou zahradu. Já vešla do domu a chtěla se zeptat, kde budu moci spát.

"Jelikož jedna vada tohoto domu je, že tu není jediný pokoj pro hosty a je tu jen jedna ložnice, tak ti nabízím, místo vedle mě. Pokud by se ti to ale příčilo, můžeš spát ve vedlejším pokoji na pohovce. Upozorňuji ale, že je velmi nepohodlná na spaní…" nabídl mi André a já radši souhlasila s pohovkou.

Uložila jsem se tedy ke spánku a podle škvíry pode dveřmi jsem díky zhaslému světlu věděla, že on šel spát také. Usínala jsem zase s myšlenkou na něj. Spala jsem ani ne hodinu a probudila se. Pohovka vážně nebyla pohodlná. Otáčela jsem se ze strany na stranu, ale vhodnou pozici, ve které bych usnula, jsem nenašla. Moje ztřeštěná mysl dostala nápad. Já jsem s ní s velkým zdráháním nakonec souhlasila…

Zvedla jsem se a potichu jako myška jsem přešla k jeho ložnici. Opatrně jsem otevřela dveře a v domnění, že už dávno tvrdě spí, jsem vešla dovnitř a zase opatrně dveře zavřela. Ani jsem netušila, že může být ještě vzhůru. Měl zavřené oči a vypadalo to, že spí, ale zdaleka ještě nespal. V klamném domnění jsem tedy jeho velkou postel obešla a vlezla na tu polovinu, která byla prázdná. Zvládla jsem to docela potichu… pomyslela jsem si. A lehla se vedle něj. Mé mysli to nejspíš asi nestačilo a já se posunula až úplně k němu. Nedokázala jsem odolat… Doufala jsem, že na to nepřijde… Ramenem jsem se skoro dotýkala jeho a nos měla u jeho krku. Najednou jsem si připadala v bezpečí. Cítila jsem teplo jeho těla a to mě uklidňovalo.

André se v podvědomí usmíval, věděl, že se nesmí provalit, že je vzhůru… Byl rád, že jsem za ním přišla… Měl sto chutí se ke mně otočit, políbit mě, obejmout mě… Nesměl, nevěděl, že já cítím k němu to samé. Cítil mou přítomnost, můj dech, můj tlukot srdce… To mu teď muselo stačit. Oba jsme zanedlouho usnuli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám moje povídky? ( výhrady pište do komentářů) :D

Ano, jsou zajímavé :)
Nevím, nečetl jsem je.
Ne, nelíbí se mi. :(

Komentáře

1 Nikinka Nikinka | Web | 14. července 2011 v 13:32 | Reagovat

Tvá spokojenost je jen 60%? Vždyť je to skvěle napsané! Mně se to líbí..
Máš úžasný design.. :-)

2 Jasmína Jasmína | Web | 14. července 2011 v 18:14 | Reagovat

Pěkné! Spokojenost by měla dosahovat alespoň 90% !! :D

3 Krasivija Krasivija | Web | 14. července 2011 v 19:01 | Reagovat

Dobrá kapitola. Zajímalo by mě, jaestli spolu začnou chdi v páté a nebo v šesté kapitole. Ikdyž to bude asi v desáté. Oba dva vypadají nesměle. ???

4 billieroschet billieroschet | Web | 15. července 2011 v 18:27 | Reagovat

[3]: No ják já vím , tak kapitolek je jen 5 + epilog(což je moc velká škoda!!!) - takže uvidímě jak to bude dál.

Jinak mě se tahle kapitolaka líbila zatí nejvíc. Nechám se překvapit tou poslední.

PS: Fůůů scéna :D . - to je vtip ... kecám. :-D

5 penelopeo penelopeo | Web | 17. července 2011 v 12:57 | Reagovat

[1]: Děkuji! 8-)

[2]: Hele, nějak zvyšujete, né?! :-P Ale díky moc!

[3]: Uvidíš... ;-)

[4]: Hele, já byla ráda, že jsem to vůbec dopsala... Někdy jsem měla chuť všechno označit + Delete! :-) :-D

6 Jasmína Jasmína | Web | 17. července 2011 v 14:53 | Reagovat

[5]: Si piš :D :)

7 Zasněná* Zasněná* | Web | 18. července 2011 v 21:20 | Reagovat

Jen 90? Já bych dala rovnou 100! :-) Ten přechod k té zamilovanosti si úplně nádherně popsala. Vážně před tebou smekám. ;-)  Honem jdu číst pokračování :D

8 penelopeo penelopeo | Web | 18. července 2011 v 21:26 | Reagovat

[7]: Děkuji... To jsem vážně nečekala. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama